„Děti nikdy nechtěli jít do školy. Dokonce, když tam začali starší dva chodit, říkali, že doma bylo lepší, i když máma byla přísnější než paní učitelky ve škole, „říká Kristýna Štefinová. Je vdova a samoživitelka čtyř dětí – dvanáctiletého a desetiletého syna a dvou dcer, které mají sedm a osm let.
„Na začátku jsme s manželem toužili vzdělávat děti tak, aby to respektovalo jejich přirozené potřeby a zájmy a zároveň jsme je rozvinuli na maximum,“ vysvětluje motivaci zůstat s dětmi doma a být jim mámou i učitelkou v jedné osobě.
Kristýna a další čtyři matky pro SME vyprávějí o tom, jak fungují rodiny s domškolákmi, proč se pro takové vzdělávání svých dětí rozhodli a co jim na něm nejvíce vyhovuje.
Rodič zná dítě nejlépe
Manželé Štefinovci si po čase uvědomili jedno. Všechny povinné předměty pro daný ročník dokáží s dětmi pokrýt i doma. A to mnohem rychleji než ve škole. Zůstane jim tak více času, který mohou trávit společně jako rodina.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK
Rozhodujete se, že dítě nedáte do školy? Patnáct otázek a odpovědí o domácím vzdělávání
Čtěte
„Po tragické smrti manžela se stal náš společný čas (i čas učení) ještě důležitějším. Když děti potřebovali plakat nebo mluvit o tom, co přežili, prostě jsme odložili učení na vhodnější čas. Neumím si představit, jak bychom v té době zvládli zároveň se školou a prací i odbornou terapii, která byla nutná, „vzpomíná Kristýna.
Všechny její děti se vzdělávají doma od prvního ročníku, jen starší chlapci začali chodit na začátku školního roku i do klasické školy.
Pro pandemii se však většinou znovu učili zpoza stejného stolu jako dosud. Akorát vyměnili pedagoga a fungovaly online.
