„Děti jsou celkově unavené a vyčerpané,“ říká školní psycholožka Natália Köverová. Jde o jednu z několika odbornic a odborníků, jejichž deník SME oslovil s otázkou, jak pandemie ovlivnila děti a jejich práci s nimi. I Köverová hovoří o narušených přátelstvích, vztazích a komunikaci, ztrátě motivace, disciplíny a návyků, o které přišly v důsledku nemožnosti chodit do školy.
„Některé děti přišly o blízké, potřebují se vyrovnat se ztrátou a možná nejvíce alarmující je rozvoj strachu z lidí u dětí jako důsledek izolace.“
Odborníci na duševní zdraví napříč spektrem říkají o nárůstu úzkostí, strachů, depresí a sebepoškozování. Krizové linky zas mluví o explozi sebevražedných myšlenek, se kterými se jim mladí lidé svěřují.
Slovensko na podobnou situaci nebylo připraveno a zdá se, že záchytná síť odborníků na dětské duševní zdraví není dostatečná.
Kontaktovali jsme příslušné instituce i odborníků z praxe a předestřel jim tři fiktivní příběhy. Na jejich příkladech se pokoušíme ilustrovat, jak probíhá pomoc dětem s psychickými problémy během pandemie. Na koho se mohou obrátit, pokud se jejich dítěti zhoršil prospěch, pociťuje úzkost nebo potřebuje diagnostiku? Jak dlouho se reálně čeká na objednání u odborníků a jaké jsou specifika při práci s dětmi během pandemie?
Soukromá praxe je přetížena
Katka je páťačka, její rodiče se rozvedli před dvěma lety a od té doby bydlí s mámou. Katka má dobrý prospěch, věnuje se plavání a ráda kreslí. V poslední době se však výrazně uzavírá, málo se mluví s rodiči, k otci někdy nechce jít vůbec. Během pandemie navíc těžce nese to, že nemůže chodit na plavecké tréninky a zdá se, že ztrácí zájem io školu. Často se rozpláče a říká, že někdy neví dlouho do noci usnout.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK
Psycholožka: Takový stav jsme po dlouhé generace nezažili. Nikdo neví, co se vyplaví
Čtěte
„Základní práce s Katkou by byla v období pandemie i mimo ni podobná a spočívala by zejména v zjišťování důvodů změny. Důležitá by byla spolupráce s oběma rodiči, i když nežijí ve společné domácnosti,“ vysvětluje dětská psycholožka Dana Comas, která působí v bratislavském ALMA Centre pro zdravý vývin.
„Hledali bychom možnosti, jak pojmenovat, co se s ní děje, což jí pomáhá a kdy je její těžší. Katka by se naučila, jak a co dělat, když se jí nedaří usnout. Zaměřili bychom se na posílení vztahu s otcem, „vysvětluje základní obrysy práce s klientem.
Přiznává však, že během pandemie narážejí dětští psychologové a také rodiče na několik problémů, které práci s dětmi komplikují. Prvořadým problémem je nárůst počtu klientů a s tím související zpožďování termínů pro nové klienty.
„Katka by jako nová klientka musela čekat dva až čtyři měsíce,“ konstatuje Comasová. „Zatímco během loňské jara nastal přirozeně krátký útlum, později klientů začalo několikanásobně přibývat,“ říká.
Podle jejích slov muselo jejich zařízení nedávno zastavit zapisování na čekací listinu, protože některé děti by na termín čekali dlouhé měsíce. V období před pandemií se přitom obvykle na termín v jejich centru čekalo nanejvýš tři týdny.
Podobná situace je nejen v Bratislavě, ale iv regionech. Pořadníky odborníků se soukromou praxí nezřídka sahají do pozdních letních nebo podzimních měsíců.
