Většina teenagerů navštěvovala za poslední rok své třídy pouze virtuální. Dospívali v tichosti čtyř stěn, s pubertou se pasovali bez vzájemné podpory vrstevníků, kteří by jim pomohli zorientovat se v koktejlu zmatených pocitů. To, jak se měnily jejich těla, vnímali jen oni.
Spolužákem se po návratu do školy může zdát, že jejich vzhled se změnil dramaticky a náhle. A proto se pro fyzické změny mohou stát snadným terčem povrchních vtipů.
Dá se předejít tomu, aby dětem v pubertálním věku návrat mezi spolužáky nezpůsobil psychické trauma?
Úzkostí i depresivních epizod je více
Puberta je období rychlých kognitivních změn, když si děti pomalu budují nezávislost od svých rodičů, utvářejí si vlastní identitu a jsou nadměrně závislé, a zejména citlivé na interakce s vrstevníky. Jejich „sociální mozek“ se rychle rozvíjí, získávají informace z okolního světa, aby zjistili, kdo jsou a kam zapadají.
Pedagogové i vědci, kteří zkoumají vývoj dětí, tvrdí, že přerušení školní docházky v důsledku pandemie koronavirus může být pro takové děti obzvlášť rušivé. Zavřeno doma zůstali v nejzranitelnějším období, pandemie jim odepřela kamarádů a zpřetrhala sociální vazby.
„V důsledku ztráty sociálního kontaktu se spolužáky se mohou u dětí vyskytnout například symptomy depresivních nebo adaptačních poruch. Rovněž může být náročnější opět se začlenit do kolektivu a navázat přerušené vazby,“ říká pro SME dětská psycholožka Julie Švecová.